(Rediguje Tomáš Kulhánek)

11. 01. 2019

Jen se, milí přátelé, rozhlédněte. Všude řádí nepřetržitý „Black Friday“. Ve slevách je úplně všechno, čehož by mohlo využít ministerstvo obrany a zakoupit s 60% slevou vše k válčení potřebné. My si však dnes řekneme, jak na to jít, jak co nejlépe využít oněch slev k naplnění sýpek a půdních či sklepních prostor věcmi, které následně nebudeme potřebovat. Tak především si zajistíme dostatek finančních prostředků. Za tím účelem můžeme dokonce využít tzv. americkou hypotéku a když pak tuto nemáme z čeho platit, postupně prodáváme toastovače, roboty, plyšové Alzáky, kartony dámských hygienických potřeb a podobné zboží získané ve slevách. Když tedy máme nějakou tu korunu pohromadě, objednáme si Tranzita s řidičem a závozníkem. Dobře oblečeme partnera či partnerku, abychom je mohli v případě nedostatku hotovosti vyměnit například za sadu nářadí nebo vysavač. Vyrazíme do prodejen a nakupujeme tolik, kolik dodávka Ford uveze. Když večer přijedeme domů, sezveme sousedy, abychom se pochlubili svými úlovky a aby nám poradili, k čemu slouží ty či ony předměty, které jsme velice výhodně nakoupili. Výjezdy opakujeme až do chvíle, kdy nám dojdou finance i partneři na výměnu a kdy si pro nás dojedou z Bohnic. Tam strávíme zbytek života a v erárním pyžamu můžeme například vrčet jako motorová pila od Mountfieldu nebo syčet jako kávovar Sencor, aniž by se na nás spolupacienti dívali divně.

Čtenář Vodička se nás ptá, proč svaz, v jehož čele stojí, je tak nepopulární a zda by nebylo lepší založit svaz nový. Milý Jardo, lepší by bylo se svázat, zatížit dvěma ingoty a nechat se hodit do Labe.

Opět nás kontaktoval čtenář Vratislav s dotazem, zda se tričko s logem Huawei hodí k šedému obleku od Vietnamců. Vratislave, tričko s logem Huawei se v tvém případě hodí naprosto ke všemu.

V příštím díle napíšeme o obecním policistovi z Kardašovy Řečice, jak s pomocí lesního rohu odtrubuje půlnoc na výměnném trubačském pobytu ve Voroněži a také Vás naučíme stavět ze stavebnice Lego zcela funkční automobil Audi Q3

05. 01. 2019

Jsme na konci prvního týdne nového roku. Všichni máme plné zuby masitých složitých pokrmů, a tak si dnes řekneme, jak si dát do nosu bez smažení a pečení, bez nezdravých přepálených tuků. Uděláme si vydatnou krupicovou kaši, jako si ji děláme my v redakci, pokud chceme zažít pocit vlka po požití babičky, Karkulky, divočáka a nového automobilu Hyundai i s posádkou. Recept vystačí pro tři dospělé a jedno dítě nebo pro jednu nenasytnou protivnou tchyni, které se chceme levně zbavit, aniž by tekla krev a nechceme použít jed. Na jeden a půl litru mléka, které vaříme až do chvíle, kdy nám leze z hrnce, použijeme špetičku soli, 6 lžic cukru a půl pytlíku hrubé krupice, kterou za stálého míchání sypeme do mléka. Až se nám začne ohýbat vařečka nebo utrhnou metličky od rukojeti, je kaše hotova a my jí za pomocí libovolného nářadí přesuneme na talíře, polijeme máslem a zasypeme Grankem. Jíme ozubenou lžící nebo při podávání ke lžíci přiložíme steakový nůž. Porci můžeme tvarovat dlátem. Když celou porci sníme, ulehneme na zem pod stůl, u kterého jsme jedli a očekáváme příchod lékaře, Jehovy či mužů s nosítky. Za dva dny pak opět můžeme zaslechnout slovo „cukr“ a „krupice“, aniž bychom vrhli. Pokud takto nasytíme výše uvedenou tchyni, zanecháme ji na strmém svahu směřujícím k libovolné řece. Buď přežije a získá titul „Krupicová lady“, nebo se do řeky skutálí a rybáři budou měsíc vytahovat z vody opravdu hodně sladkovodní ryby.

Čtenáři Kateřina a Tomáš se nás ptají, jaké boty použít na cesty k soudům, aby se příliš nesešlapaly. My můžeme doporučit boty španělské, které na přání Tomášovi dodá firma Adidas v pánském i dámském provedení.

Zdeněk Troška se nám svěřil, že už delší dobu má pocit nesvětovosti. Aby se stal světovým, vrhl se po hlavě do natáčení nového celovečerního filmu Slunce, seno a Washington a dále se bude režijně podílet na tvorbě hudebního filmu Miamovřesky.

V příštím díle našeho receptáře vám představíme muže, který se i v 36 letech nechává kojit všemi osmi nevlastními matkami, řekneme si něco o nepřetržité erekci aligátorů a na počátku plesové sezóny poradíme plesáníchtivým divákům, jak močit při silném větru na otevřeném prostranství.

28. 12. 2018

Všichni očekáváme konec roku 2018 a těšíme se na rok nový, který by mohl přinést řadu pozoruhodných změn tolik důležitých pro náš klidnější spánek a pohodovější život. Mezi dobré skutky, které můžeme v příštím roce vykonat, je například adopce opuštěného zvířátka, jehož fotografii si následně společně s trikolorou a lvíčkem dáme do profilovky na FB a staneme se tak plnohodnotnými  vlastenci a zastánci konzervativních národních hodnot. Dnes si povíme, jak adoptovat opuštěnou blechu. Může to být i blecha psí, protože Josef Kemr se Na samotě u lesa hluboce mýlil v tom, že psí blechy na člověka nejdou. Naše české blechy můžou na kohokoli. Přejděme však k věci. Najdeme si nějaký opuštěný pelech po libovolném tvorovi, který místo opustil a je šance, že se zde nachází smutná, opuštěná a vyhladovělá blecha. Nejlepší metodou je v tomto pelechu se vyspat nebo tam strávit delší dobu, aby se blecha aklimatizovala a přilnula k novému pánovi. Rovněž musíme upozornit, že je nevhodné se třeba i předem holit, mýt a jinak upravovat – blecha má větší radost a dříve přilne. Pak s blechou kdekoli na těle navštívíme matriční úřad, kde požadujme doklady o adopci. Bude to velice jednoduché, protože rodiče blechy nebudou mít námitky, jelikož jsou neznámí a nacházejí se na místě, které nikdo nevypátrá, dokonce ani detektivové z Anděla, Las Vegas, NCIS a Ostrozraku. Snad jen komisař Rex by nějakou informací mít mohl, bude však z pochopitelných důvodů do smrti mlčet. Šťastný nový rok s novým mazlíčkem!

Čtenářka Kateřina se nás ptá, zda v příštím roce dojde ke snížení cen srpů a kladiv.
Milá Kateřino, toto nářadí bude dokonce zdarma a můžete si je vyzvednout v kanceláři ministra kultury Staňka.

Čtenář Čunek se dotazuje, zda se v případě, že bude celý rok nosit na zádech kříž, stane tím největším hejtmanem a dokonce předsedou KDU-ČSL. Pane Jiří, studovali jsme podrobně vaši postavu a doporučujeme kříž s háky – dobrým křesťanem a ničím dalším se sice nestanete, ale lépe vám padne k figuře.

V příštím vám poradíme, jak řešit nevěru motorovou pilou a řekneme si také, jaký je rozdíl mezi Ovarovou a ovarovou polévkou.

20. 12. 2018

Tma jako v hrobě, mráz v okna duje… Blízko, blizoučko Štědrý den – a tak si dnes povíme, co udělat v případě vzplanutí vánočního stromku. Většina domácností sice již dnes používá osvětlení elektrické, ale jsou i staromilci, kteří nedají dopustit na líbezné plamínky živého ohně. Ty se ale mohou stát příčinou požáru a my místo vánoční pohody budeme lomit rukama nad nepojištěnou vyhořelou nemovitostí a zakrývat ohořelou tchýni zbytky Brehmova Života zvířat. Pokud nám tedy vánoční stromek vzplane, nepropadáme panice a nejdříve si zazpíváme sborově „Hoří“. Dbáme na dodržení klasické hasičské kvarty, abychom potěšili zpěvem i sousedy. Pak strhneme se stolu ubrus. Snažíme se to udělat dle návodu v knihách pro iluzionisty tak, abychom nestrhli i naservírované pokrmy a nápoje, ženy budou oheň utloukat ubrusem a muži seženou vědro, protože plné vědro by ženy tahat neměly. Toto vědro naplní vodou a polévají smrk, jedli či borovici ve chvíli, kdy ženy neutloukají. Je-li v místnosti jen manželský pár, paní domu utlouká a pán polévá, jsou li v místnosti děti, záleží na jejich věku a pohlaví. V případě, že děti neudrží vědro a nedokáží s matkou utloukat, zaženeme je do jiné místnosti libovolnými hrozbami. V takovou chvíli prdíme na psychologii a třeba i zvýšíme hlas. Až oheň dohoří, dodoutná, řádně vyvětráme, odneseme vědro, ubrus zahodíme do špíny či popelnice a zasedneme ke stolu bez ubrusu. Pro jednou se nic nestane a pokračujeme ve vychutnávání  vánoční atmosféry. Na ohořelý pahýl stromku dáme novou špičku z večerky a pro děti budeme mít krásné úsměvy a hromadu dárků, které – pokud neshořely – vysušíme fénem.

Čtenář Dan Ťuk se ptá, zda v případě, že je dostatečně pohyblivý a dokáže při běhu vyvinout patřičnou rychlost, může běhat po dálnici. Milý Ťuku, možné to je pouze s dálniční známkou přilepenou na čele –  a neběhejte nám po D1, mohl byste si zlomit nohu. Pokud jste velice rychlý, můžete si známku umístit i na holou prdel – Celní správa nebo Kobra ji tak po vašem rychlém proběhnutí uvidí dalekohledem.

Čtenářku Moniku zajímá, zda může navštěvovat manžela  ve věznici i ve státní svátek. Moniko, ano, můžete, ale pouze v případě, že se prokážete spodním prádlem od Diora a na rameni vám bude sedět čáp.

V příštím díle si popíšeme návod na superpevnou sněhovou kouli, kterou lze použít v případě převratu jako zbraň a dále si zajedeme do Lán, kde nám jeden hodný starý pán za panáka do ouška zachrochtá přání k Novému roku…

14. 12. 2018

Vánoce se blíží neúprosně a řada hospodyněk trpí oprávněnými obavami ze ztrát na vánočním pracně napečeném cukroví. Každé lidské obydlí totiž disponuje záhadnými silami, které většinou po nocích nebo v době, kdy zaručeně nikdo není doma, likviduje vanilkové rohlíčky, pracny, vosí hnízda a linecké pečivo. Co teprve rumové kuličky! Ty se ztrácejí i za pečlivého dozoru celé domácnosti a nikdo nic nevidí ani neslyší. Lze tomu zabránit třemi způsoby:
Tím prvním je odvézt napečené cukroví na předem připravené místo uprostřed šumavských močálů a uložit je tam ve vodotěsné schránce na dobu do zahájení svátečního přežírání. Je to metoda poměrně spolehlivá, ale často se stane, že uschovávající osoba zapomene místo označit nebo si nezapíše souřadnice a sladké výrobky tak zůstanou uchovány pro příští generace v močálech utonulých Jiřin Švorcových.
Méně komplikovaným způsobem je postříkání nebo poprášení cukroví látkou, která produkuje natolik silný zápach, že se nikdo ochutnávat neodváží. Zde však hrozí nebezpečí, že látka nevyprchá včas a budou nám smrdět celé Vánoce.
Nejjistějším způsobem je se na pečení vykašlat a rodině oznámit, že kdo chce cukroví, má si dojít do cukrárny. Je to spolehlivé a především si o svátcích užijeme zaslouženého klidu, protože s námi celá rodina odmítne mluvit. O to víc se můžeme věnovat svým pejskům a kočičkám, protože ti – jak je známo – chléb a zřejmě ani cukroví nejedí, a je jim to tím pádem u podvocasu.

Čtenářka Katka Konečná se nás ptá, jak je možné, že kované komunistce bije srdce pro kapitalistu. Katko, chutě jsou různé, řekl vlk, když sundával Karkulce krajková tanga a šátral ve vlčí ledvince hledaje prezervativy.

Čtenář Jaromír se na nás obrátil s dotazem, kolik pořadů může moderátor moderovat, aniž by zešílel a začal hýkat, výt nebo syčet. Milý Jaromíre, konkrétně ve vašem případě přicházíte s křížkem několik let po funuse. Ve vlastním zájmu se co nejdřív odevzdejte do péče zcela jiných odborníků.

V příštím díle si řekneme, jak zapékat pilník do vánočky určené osobám ve výkonu trestu a jakými brýlemi uvidíme nejlépe zlaté prasátko.

07. 12. 2018

Blíží se ten slavný den, kdy dětské oči vzhlédnou k rozsvícenému vánočnímu stromu se slzou dojetí, aby pak jejich majitelé obdrželi věcné dary od Ježíška, Santy, Děda Maroze nebo Krišňátka. Často se ale stane, že až u štědrovečerní večeře zjistíme, že stromek zabírá více místa, než jsme předpokládali, větev leze tchýni za výstřih a podobně. Proto přicházíme s nápadem, jak situaci řešit operativně a jak si pořídíme mobilní vánoční strom spojený s vkusným Betlémem. Zakoupíme si strom. Zapůjčíme osla na adrese Dvůr Semtín 1, 259 01 Olbramovice, po předchozí dohodě mailem: reservation@capihnizdo.cz a můžeme tvořit. Nejdříve připoutáme strom k oslovi za pomoci tzv. hupcuku. Kdyby se osel vzpíral, podáme mu sedativa a rovnou stromeček ozdobíme. Za pomocí lanek a dalších popruhů umístíme základní figury Betléma taktéž na oslovo tělo. Elektrické osvětlení zapojíme skrze prodlužovačku na bubnu s kličkou tak, aby se nemuselo po přesunu zvířete přepojovat. Osvětlení zapojíme a pokud osel nekope, nepoulí oči, nevyplazuje jazyk a neupadne do komatu, dráty jsou v pořádku a neprobíjejí. Pak již můžeme osla ustájit v příslušném rohu pokoje a v případě potřeby (viz patálie výše) jej na jiné místo přilákat chutnou karotkou nebo jiným oslím pamlskem.

Čtenář Tomio se nás ptá, zda kapři na vánočním trhu jsou skutečně tuzemští a zda má každý z nich průkaz původu ve všech slovanských jazycích. My odpovídáme, že na Aliexpressu nám přislíbili, že toto stoprocentně zajistí.

Čtenářka Farkasová vznesla dotaz, jak kvalitní jsou letos květáky, bulvy červené řepy a špagety, které využívá k výrobě bramborového salátu. Na tak blbý dotaz ani my nedokážeme najít odpověď.

V příštím díle si povíme něco málo o lyžování po Koněvově třídě a naučíme se některé z krásných lidových eskymáckých koled.

30. 11. 2018

V úvodu dnešního dílu se budeme věnovat fenoménu „kuropění“. Už za časů našich prababiček se vstávalo ve chvíli, kdy zapěl kur. Mezi kury domácí řadíme slepici a zejména jejího nevěrného druha kohouta. Ten zapěl a pro naše prapředky to byl signál, že je nový den. Vyrazili tedy na panské obdělávat, pytlačit, přepadat pocestné nebo vykonávat jiné užitečné činnosti. V dnešní době je to však více než složité. Ve městech kura chovat nemůžeme. Sral by například do společných prostor a byli bychom vyloučeni z družstva vlastníků, vstupoval by do jízdní dráhy motorových vozidel a dělal by další neplechu. Jezdit za pěním kura do velkochovu je finančně i psychicky náročné. Jen cesta z Prahy do Vodňan trvá poměrně dlouho a vlastně bychom se kvůli touze po kuropění nevyspali vůbec. Proto je zde návrh Výzkumného ústavu kuropěvného na zavedení kura digitálního. Každý majitel nemovitosti k bydlení by měl mít povinně namontováno zařízení vydávající v parlamentem schválenou dobu kokrhání a kdákání v genderově vyváženém poměru. To by bylo centrálně řízeno z Ministerstva práce a sociálních věcí a sjednotil by se tím čas pro ranní vstávání a zvýšil se tak i nárůst HDP a výběr daní. Pro jedince jako je kolega Wavrovský by pak byla zřízena kuropěvná siréna, která by byla umístěna hned vedle lože, aby nemohlo dojít k přeslechnutí

Čtenář Jaromír nám opět zaslal fotografii sbírky zlomených hůlek a trvá na tom, že tyto nebyly přeraženy o jeho záda, jak tvrdí zlí jazykové.

V příštím díle napíšeme, jak správně vyrobit prak z podprsenky a nedovoleně se tak ozbrojit a naším hostem bude malý Vašík, který nám ukáže, jak to dopadá, když jablko dopadne přímo pod strom a ještě k tomu na šutr.

23. 11. 2018

My se dnes naučíme, jak se orientovat v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, když tuto budovu nešťastnou souhrou náhod navštívíme. Vstupujeme zásadně dveřmi. Tam stojí ochranná služba, které se svěříme, jaké výbušniny a zbraně neseme v ruksaku, ochranka to bude považovat za dobrý vtip a přivolá obyčejně některého z asistentů, který nás dovede tam, kam chceme nebo potřebujeme dojít. Pokud si cestou budeme potřebovat odskočit, budeme se ptát na polohu WC a nebudeme pokládat dotaz, kde je tu hajzl, protože bychom také mohli být dovedeni do kanceláře předsedy a tam bychom mu pomočili peršan. Celou cestu doporučujeme žmoulat jakoukoli pokrývku hlavy. Jsme prosebníci a jdeme za vrchností, takže si pustíme před návštěvou pro poučení nějaký hodně starý film, například na motivy Jiráska. Tam poddaní žmoulají běžně. Nemáme,-li pokrývku hlavy, požádáme o zapůjčení nejlépe policisty v uniformě, kteří se v okolí budovy i v ní samotné nacházejí. Až vyřídíme, co vyřídit máme, budeme opět odvedeni a v případě, že nás pouze nasměrují, neodbočujeme. Mohli bychom vidět věci, o kterých by se nám do smrti zdálo.

Čtenář Robert nám poslal magnetofonovou nahrávku písně Anča, Anča, ty sa nězdáš a požádal nás, abychom mu vysvětlili především tu část, ve které se hovoří o ušití „jí“ z krepového papíru. Milý Roberte, je to nesmysl. V této písni se uvádějí záměrně naprosto mylné návody, a v případě, že by v krepovém papíru byla zanechána nedesinfikovaná jehla, bude to sice krásně píchat, ale poteče krev a pak bude vzhledem k možné infekci na delší dobu po píchání.

Čtenářka Marta se nás ptá, jestli Lenin žije a kde žije. My z doslechu víme, že žije na Madagaskaru s Beňovským, Hitlerem a Elvisem a provozují tam společně ekofarmu, na které pěstují zpívající květiny, které dokážou zpívat budovatelské, národovecké a slovenské lidové písně v rockovém rytmu. Možná, že se jich dočkáme už v příštím pokračování pořadu Tvoje blizna má známý hlas.

V příštím díle si povíme, kudy z nudy na Krym za pouhých 99 Kč a ukážeme si, jak si vyrobit víceúčelové záchodové prkénko, které pak slouží k sezení, jako otvírák piva, módní doplněk a velice účinná zbraň.

KOMENTÁŘ:

Alice Oppová Díky za užitečné poradenství, na příští návštěvu sněmovny si pořídím smekací čepeček, a už se nemůžu dočkat návodu toho více účelového WC prkýnka