KDYŽ SE ODKLÍZÍ HNŮJ…
Ještě nikdy v historii se nestalo, aby zvítězila slušnost sama o sobě. Vítězství slušnosti bylo vždy provázeno schopností slušných ty neslušné ke slušnosti nějakým způsobem přinutit. Platí to v silničním provozu stejně jako v politice a kdekoli jinde. Za neslušnost musí hrozit přiměřený trest: v silničním provozu to je třeba pokuta, v politice to může být jasně a nahlas projevené opovržení a následné vypráskání z veřejného života. Žádné blazeované mlčení, žádné žvásty o tom, že se přece „nebudeme snižovat na jejich úroveň“. Mlčení znamená souhlas. Mlčící většina přes čtyřicet let tolerovala řádění ruských pohůnků v naší zemi. Mlčící většina následujících třicet let nepožaduje po svých politických reprezentantech a státních úřednících elementární slušnost, ačkoli už ruskou gubernií nejsme – alespoň oficiálně. Výsledkem je, že banda panoptikálních existencí východostepního typu dospěla k závěru, že tato země je jejich. Není a nesmí být! To, že „nejsme jako oni“, přece neznamená, že se nebudeme bránit. Na hrubý pytel patří hrubá záplata. Když se odklízí hnůj, občas proletí vzduchem nějaké to hovno, to se nedá nic dělat. Jinak budeme v tom hnoji žít na věčné časy. My i naše děti a tak dále… Tak s tím zkusme v roce 2020 aspoň trochu pohnout! Jiří G. Wavrovský

Pokračování zde: http://pater-boemus.cz/archiv/3756